čtvrtek 18. září 2014

Burza cenných papírů

Burza cenných papírů

je místo obchodování cenných papírů.

Burza je právnickou osobou oprávněnou organizovat na určeném místě a ve stanovenou dobu poptávku a nabídku cenných papírů. Na burze se obchoduje s akciemi, cennými papíry a s dividendovými a úrokovými kupóny. Burza je akciovou společností, pro kterou platí ustanovení obchodního zákoníku. Aktivity burz CP v ČR upravuje zákon č. 256/2004 Sb., ze dne 14. dubna 2004, o podnikání na kapitálovém trhu. Dohled nad burzami v ČR dříve vykonávala Komise pro cenné papíry (KCP), ale od roku 2006 už je dohled nad celým finančním trhem sjednocen a provádí ho Česká národní banka (ČNB) sama.

Historie burz

Původ slova „burza“ pochází z latinského „bursa“, což znamená kožený měšec. Tři měšce byly také součástí erbu rodiny obchodníků „Van der Buerse“, do jejichž hostinců v belgických Bruggách se koncem 14. století sjížděli obchodníci zejména z Itálie nejen aby zde přespali, ale také uzavírali své obchody. Místu kolem hostince, kde obchody rovněž probíhaly, se začalo říkat „burzy“ a později se tento název přenesl i na instituci, která byla po úpadku Brugg zřízena v roce 1531 v Antverpách. Nesla název „Beurs“ a šlo o první burzu cenných papírů určenou pro obchod se směnkami a zlatými a stříbrnými mincemi. Konala se zde také první emise obligací vydaná městem Antverpy. V roce 1602 nastala další významná událost v historii cenných papírů. Byla založena Nizozemská východoindická společnost (Verenigde Oostindische Compagnie), a to formou první veřejné emise akcií na Amsterodamské zbožové burze. V roce 1631 pak v Amsterdamu, tehdejším finančním centru Evropy, vznikla i burza cenných papírů, která již měla svá pevně daná pravidla obchodování i otevírací hodiny. S rozvojem obchodu s cennými papíry se vyvinula i nová burzovní technika, spekulace. Postupně vznikaly další burzy v "západním světě" jako v Berlíně (1739), Londýně (1745) či New Yorku (1792). V ostatních světadílech byly zakládány burzy teprve ve druhé polovině 19. století. V roce 1860 vznikla burza v Bombaii a roku 1878 burza v Tokiu. V Sydney zahájila burza své obchodování v roce 1871, v Johannesburgu roku 1887. Burzovní obchodování v té době oživilo zavedení telegrafu, telefonu a potrubní pošty. Ve 20. století vzrostl význam světových finančních center jako New York či Londýn a zdejší burzy začaly plnit funkci burz mezinárodních. Zejména do Spojených států zamířily pro kapitál stovky zahraničních společností. Díky tomu burzovní obchodování vzkvétalo a ceny akcií rostly. Zlom nastal až v říjnu 1929, kdy burzovním světem otřásl krach newyorské burzy. Následovala světová hospodářská krize, která si vyžádala množství bankrotů i zástupy nezaměstnaných. Zásadní změna v burzovním obchodování v poválečném období nastala až s rozvojem výpočetní techniky v 70. a 80. letech, kdy se začaly používat počítačové sítě a elektronické systémy pro zadávání příkazů. Objevil se také nový druh trhu, organizovaný mimoburzovní trh, který fungoval do té doby neformálně a byl značně roztříštěn. Nestabilita na finančních trzích dala také vzniku novým finančním instrumentům, finančním derivátům, které umožnily zajištění proti riziku. Devadesátá léta charakterizovala pokračující globalizace světové ekonomiky a rostoucí význam odvětví informačních technologií. Řada nadnárodních firem fúzovala a objevily se stovky nových emisí akcií, zejména technologicky orientovaných firem. Rozvoj Internetu dal také vzniku novému fenomenu - obchodování s akciemi on-line. To vše zvýšilo atraktivitu akciového trhu a odrazilo se v rapidním růstu cen akcií na všech světových burzách. Investiční euforie později dosáhla úrovně spekulativní bubliny, k jejímuž protržení došlo v roce 2000. Do 21. století tak akciový trh vstoupil poklesem. Historie českého burzovnictví sahá do roku 1871. Významní představitelé hospodářské sféry tehdy v čele s velkoobchodníkem Aloisem Olivou shromáždili finanční prostředky - 29 780 zlatých - na založení a provoz první pražské burzy. Na ní se zpočátku obchodovalo jak s cennými papíry, tak se zemědělskými plodinami. Zejména obchod s cukrem byl natolik významný, že se burza stala střediskem obchodu této komodity pro celé Rakousko-Uhersko. Po první světové válce obchod se zbožím ustoupil do pozadí a na pražské burze probíhaly obchody pouze s cennými papíry. Příchod druhé světové války přerušil období meziválečného rozmachu pražské burzy a brány této instituce se na několik příštích desetiletí uzavřely. Česká burzovní tradice nalezla své pokračování až v letech devadesátých. Osm bankovních domů v roce 1992 vytvořilo společnost, jež se později na základě přijetí burzovního zákona přeměnila na Burzu cenných papírů Praha, a.s. První obchodní transakci zde uskutečnili 6. dubna 1993.

Zdroj: wikipedie.cz

Burza

Burza

je instituce, která organizuje trh s investičními nástroji. Prostřednictvím burzy lze nakupovat a prodávat různé investiční nástroje (cenné papíry, investiční certifikáty, warranty, futures aj.). Je jednou ze základních součástí kapitálového trhu. Zvláštním typem burzy je plodinová burza, kde se obchoduje ve velkém se zemědělskými plodinami a potravinářskými produkty. Setkávají se zde emitenti a investoři. Emitenti získávají na burze finanční prostředky pro své podnikání, investoři mají možnost své volné finanční prostředky zhodnotit. Burza má podobu oboustranné aukce, kde o konečné ceně obchodovaného instrumentu rozhoduje stav nabídky a poptávky. Cena takto získaná se nazývá kurz.

Ve své podstatě je burza právnickou osobou řídící se burzovními pravidly, zákonem č. 591/1992 Sb. o cenných papírech a zákonem č. 256/2004 Sb. ze dne 14. dubna 2004 o podnikání na kapitálovém trhu. V roce 2008 byla do českého právního řádu implementována evropská legislativa - MiFID (The Markets in Financial Instruments Directive - Směrnice o trzích finančních instrumentů), která fakticky standardizuje kapitálový trh a poskytování investičních služeb na území všech 30 členských států Evropského hospodářského prostoru.

Praktický význam burz

Za opak burzovního obchodu lze považovat tzv. obchod přes přepážku (over the counter, OTC), kdy je každý obchod svými parametry unikátní: Objem a rozsah obchodu (např. počet kusů), způsob vypořádání a placení (platba předem / při předání / splatnost po dodání, převodem / z ruky do ruky, v penězích / barter / cizí měnou), samotná dodávka (prodejce dopraví kupujícímu / kupující sám a na své náklady / na jiném místě), moment skutečného převodu majetkových práv, placení poplatků prostředníkům, pojištění a dalších dokumentů určujících podmínky obchodu.

Na burzách se uzavírají především pokud možno co nejvíce standardizované transakce, což vede k eliminaci nutnosti vyjednávání a s ním spojených nejistot, průtahů a nákladů. Burza také slouží jako nástroj k přeměně relativně malých úspor na větší investice do rozvoje a růstu. Burza tedy pomáhá efektivní alokaci zdrojů. Ceny na burze ovlivňují pouze tržní síly, které jsou ukazatelem výkonu celé ekonomiky. Díky tomu je index národní burzy ukazatelem stavu národní ekonomiky (např. medvědí trh často nastává, pokud je ekonomika v recesi).

Druhy burz

Podle předmětu obchodování se burzy dělí na
Peněžní - jedná se o burzy cenných papírů, burzy finančních derivátů a devizové burzy. Spadají pod ně i burzy měnových párů, které se dříve považovaly za samostatný typ.
Zbožové (komoditní) - obchod surovin a kontraktů s nimi svázaných.
Burzy služeb.

Nejrozšířenější jsou burzy peněžní, pod které spadají burzy cenných papírů, devizové a burzy finančních derivátů. Nejslavnější burzou je New York Stock Exchange (NYSE) na Wall Street. Dnes na světě existují především dva druhy burz, a to podle formálního předmětu obchodů: s naprosto standardizovanými cennými papíry, kde se obchodují především akcie, dluhopisy. Naopak směnky, ačkoli také CP, ze svého principu nejsou standardizované. Podrobnější informace naleznete v článku Burza cenných papírů. s tzv. kontrakty, tedy opět CP, ale futures s různými podkladovými aktivy (komodity, energie, měny, CP), u kterých se při jejich vypršení (maturity) buď podklad fyzicky realizuje, anebo pouze finančně vypořádá (indexové "akcie", ETF, podílové listy fondů). Především komodity (plodiny) se ještě i dnes mohou někde obchodovat tzv. na parketu, kde si makléři své požadavky stále signalizují pomocí rukou a prstů, což je forma rychlého vyjednávání podmínek kontraktu: např. Chicago Board of Trade (CBOT). Podrobnější informace naleznete v článku Komoditní trh. Historie[editovat | editovat zdroj] Slovo burza pochází z latinského výrazu bursa - výměna. První burza (Beurs) byla založena v Antverpách roku 1531 a obchodovalo se na ní se směnkami, zlatými a stříbrnými mincemi. Počátky newyorské burzy sahají do roku 1817, kdy se obchodníci začali scházet pod platanem v ulici Wall Street. Burzy v Česku[editovat | editovat zdroj] Největším českým organizátorem trhu s cennými papíry je Prague stock exchange (PSE) - Burza cenných papírů Praha (BCPP) (Burza cenných papírů Praha, a.s.). Burzou pro malé a střední investory je RM-SYSTÉM (RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s.). Burzy organizují trh s investičními nástroji podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Na funkci burzy dohlíží Česká národní banka, která spolu s ministerstvem financí vytváří právní předpisy pro její fungování. Burzy cenných papírů v Evropské Unii[editovat | editovat zdroj] ASE – Athens Stock Exchange (Řecko) MIB – Borsa Italiana (Itálie) SAX – Bratislava Stock Exchange (Slovensko) BSE – Budapest Stock Exchange (Maďarsko) BET – Bucharest Stock Exchange (Rumunsko) Euronext – Euronext (Francie, Belgie, Holansko, Portugalsko, Luxembursko, Velká Británie) FSE – Frankfurt Stock Exchange (Německo) OMX – Helsinki Stock Exchange (Finsko) ISE – Irish Stock Exchange (Irsko) LSE – London Stock Exchange (Velká Británie) BME – Madrid Stock Exchange (Španělsko) PSE – Prague Stock Exchange (Česká republika) OMX – Stockholm Stock Exchange (Švédsko) WBAG – Vienna Stock Exchange (Rakousko) WSE – Warsaw Stock Exchange (Polsko) Největší burzy na světě TOP 10[editovat | editovat zdroj] NYSE – New York Stock Exchange (USA) – největší burza na světě podle tržní hodnoty cenných papírů v USD. TSE – Tokyo Stock Exchange (Japonsko) NASDAQ – National Association of Securities Dealers Automated Quotations (USA) Euronext – Euronext (Evropa) LSE – London Stock Exchange (Velká Británie) SSE – Shanghai Stock Exchange (Čína) HKEX – Hong Kong Stock Exchange (Čína) TSX – Toronto Stock Exchange (Kanada) FWB – Frankfurt Stock Exchange (Německo) BME – Madrid Stock Exchange (Španělsko)

Zdroj: fio.cz, wikipedie.cz

úterý 16. září 2014

Broker

Broker

je účastník obchodů s cennými papíry, který provádí obchody s cennými papíry na účet svého zákazníka.

Makléř (z něm. Makler) znamená zprostředkovatele obchodů na burze, vždy konkrétní fyzickou osobu, jež danou odbornou obchodní činnost, investiční službu, přímo provádí, a to na základě licence od České národní banky. Protože v poslední době došlo ke zmatení pojmu, kdy se za makléře označují zprostředkovatelé obecněji, například už i v obchodě s nemovitostmi, lze pro zesílení původního finančnického pojmu burzovní makléř použít ne úplně přesný opisný dodatek "obchodník s cennými papíry" nebo jako pomůcku použít anglické označení broker.

Původ slova

Makléř pochází z německého der Makler, to zas z holandského Makeler, které souvisí s německým Macher, tedy ve významu "ten, kdo věc dělá".

Původní použití slova, burzovní makléř
Právní postavení burzovního makléře (brokera) stanoví v České republice Zákon č. 256/2004 SB. o podnikání na kapitálovém trhu. Makléř musí mít příslušné oprávnění, makléřskou licenci, jejíž podmínkou je dnes úspěšné složení makléřské zkoušky.

Přenesené významy, finanční makléři

Makléř se stranami, v jejichž zájmu jedná, uzavírá smlouvu o zastoupení, podle obchodního zákoníku. Je pak povinen dbát zájmu svého zákazníka, jedná na účet a riziko komitenta, svým jménem, mandanta, jeho jménem, ručí za škody, které svým jednáním způsobil, a má právo na smluvně stanovenou odměnu (provizi) a na úhradu nákladů spojenou s činností, podle ustanoveni smlouvy. Význam činnosti makléře spočívá v tom, že má pro daný regulovaný obor udělenu licenci. Účelem licence je garantovat alespoň minimální nutnou úroveň potřebných znalostí, například práva a povinnosti. Licence uděluje a kontrolu a dohled nad nimi mají buď oborové organizace nebo přímo ČNB. Tyto organizace pak také vedou registry oprávněných osob.

Pojišťovací zprostředkovatel

Činnost pojišťovacích zprostředkovatelů a likvidátorů pojistných událostí v ČR upravuje zákon č. 124/2008 Sb. s účinností od 1. července 2008, který změnil původní zákon č. 38/2004 Sb. V oboru zprostředkování pojištění je několik možností: například podřízený pojišťovací zprostředkovatel (PPZ) má smluvní (komisionářský) vztah s nadřízeným, vystupuje svým jménem, ale na účet a riziko nadřízeného komitenta. Navíc může zastupovat i vícero nadřízených komitentů, není vázaný na jediného. na rozdíl od něj třeba výhradní pojišťovací agent, který také stále jedná svým jménem, je smlouvou o zprostředkování vázán k výhradně jedinému nadřízenému komitentovi, kterého pak zastupuje za zvýhodněných podmínek, v porovnání s flexibilnějším PPZ. Pojišťovací zprostředkovatel tedy má smluvní vztah k pojišťovně (i přeneseně přes delší řetězec vztahů), ne však k pojistníkovi: Na jeho pojistné smlouvě nefiguruje, není na ní smluvní stranou. Naopak smlouvu pro pojišťovnu jen zprostředkovává, během ústního jednání vystupuje jejím jménem.

Realitní makléř

Podle zákona jde o živnost volnou, takže pro podnikání OSVČ v roli realitního makléře není apriori potřeba žádná kvalifikace.

Zdroj: fio.cz, wikipedie.cz

Book to Bill Ratio

Book to Bill Ratio

je poměr, který slouží jako indikátor trendů především v polovodičovém odvětví. Hodnota nad 1 znamená expanzi, hodnoty pod 1 pak kontrakci trhu. Např. hodnota 1,15 indikátoru znamená, že na každých $100 hodnoty expedované produkce připadá $115 nových objednávek.


Zdroj: fio.cz

pondělí 15. září 2014

Bollingerova pásma (Bollinger bands)

Bollingerova pásma (Bollinger bands)

se používají se pro technickou analýzu cenných papírů. Autorem tohoto indikátoru je John Bollinger. Technický indikátor umožňuje vizualizovat volatilitu a relativní cenovou úroveň v určitém období. Bollingerovo pásmo je tím širší, čím vyšší je volatilita.

Ceny finančního instrumentu se obvykle pohybují v rámci Bollingerových pásem a odrážejí se z jedné strany na druhou. Existují formy prostě průměrovací a formy exponenciálně zapomínající historii.

Křivky


  • Bollingerova pásma tvoří tři křivky: Střed (zelená) představuje klouzavý průměr uzavíracích kurzů o délce n obchodních dnů. Délku střední linie je možné měnit pro dosažení lepších výsledků (některým trhům vyhovuje delší časový úsek, jiným kratší), ale základní nastavení je 20denní klouzavý průměr. Obecně by se mělo jednat o úsek, za který se trh posune od vrcholu k vrcholu.
  • Kolem středu je vytvořena obálka proměnlivé šířky (modrá). Obálku tvoří násobek r směrodatných odchylek n posledních zavíracích kurzů


    • Horní pásmo je rovno klouzavému průměru plus r krát standardní odchylka
    • Dolní pásmo je rovno klouzavému průměru mínus r krát standardní odchylka


Konstanty

Konstanty n a r se mohou podle typu cenného papíru nebo trhu lišit. Nejčastěji se používají hodnoty r = 2 (dvojnásobek klouzavého průměru) a n = 20 (posledních 20 obchodních dnů).

Použití

Bollingeroovo pásmo indikuje, kdy je cenný papír relativně drahý nebo levný vzhledem k situaci na trhu; tyto informace společně s dalšími technickými indikátory mohou sloužit jako podklad pro nákupní nebo prodejní rozhodnutí; dotyk nebo přetnutí horního nebo dolního pásma není samo o sobě signálem k nákupu nebo prodeji. Kromě toho, že díky Bollingerových pásem můžeme určit cenovou úroveň a volatilitu, můžeme díky nim odhalit signály a naznačení důležitých pohybů. Pokud například cena projde dolním pásmem a následující dno zůstane nad dolním pásmem, je to signál k nákupu, tzv. signál dvojitého dna. V případě, že cena přeroste horní pásmo a následující vrchol nedokáže prorazit nad horní pásmo, je to signál k tomu, aby obchodník prodal, tzv. prodejní signal.

Bollinger bands example
Ukázka Bollingerova pásma s 10denní periodou a šířkou dvou směrodatných odchylek

Zdroj: fio.cz, wikipedie.cz

Blue chip

Blue chip

je označení pro nejkvalitnější a nejvíce obchodované emise akcií.

Blue chip, blue chip stocks (česky „modrý žeton“) je termín, kterým se označují akcie největších a nejziskovějších společností, které jsou obchodovány na burze, mají stabilní růst a pravidelně vyplácejí dividendy. V České republice to jsou zejména tituly společností obchodované na hlavním trhu SPAD Burzy cenných papírů Praha tvořící Index PX. Původní význam slovního spojení je převzat od modrých žetonů z kasina, které mívají nejvyšší hodnotu. Termín byl poprvé použit kolem roku 1923.

Zdroj: fio.cz, wikipedie.cz

BIC (Bank Identifier Code)

BIC (Bank Identifier Code)

je swiftová adresa dané banky BIC (Bank Identifier Code = bankovní identifikační kód), jedná se o osmi nebo jedenáctimístný údaj, který se skládá z následujících znaků:


  • kódu banky, který identifikuje banku pomocí čtyř abecedních znaků (např. KOMB – Komerční banka a.s. Praha; CNBA – ČNB; apod.)
  • kódu země, identifikujícího zemi nebo geografické území, na němž je umístěno sídlo banky nebo jiného konkrétního uživatele (používá se dvoumístného abecedního kódu ISO, např. FR pro Francii, US pro USA, CZ pro Českou republiku atd.)
  • kódu místa, který identifikuje pomocí dvoumístného alfanumerického znaku region nebo město, v němž je umístěno sídlo uživatele (např. PP - Praha, SG – Singapur atd.)
  • kódu pobočky, který je volitelnou součástí swiftové adresy a skládá se ze tří alfanumerických znaků


Swiftové adresy jsou popsány normou ISO 9362 a jsou publikovány v adresáři BIC Directory a to v tištěné nebo v elektronické podobě. Lze je též nalézt na webových stránkách SWIFTu. Pozn: Kvůli zapojení nefinančních korporací se BIC dnes správně jmenuje Business Identifier Code tedy obchodní identifikační kód.

BIC kódy bank v ČR

V tabulce jsou uvedeny kódy bank, stavebních spořitelen a závodních družstev.

BIC kódy bank v ČR
NázevBIC kód
Air BankAIRACZPP
AKCENTA, spořitelní a úvěrní družstvoAKCTCZ22
Artesa, spořitelní družstvoNemá (alternativa BIC: CEKOCZPP)
Bank of Tokyo-MitsubishiBOTKCZPP
CALYONCRLYCZPP
Citibank EuropeCITICZPP
Citfin, spořitelní družstvoCITFCZPP
COMMERZBANKCOBACZPX
Česká exportní bankaCZEECZPP
Česká národní bankaCNBACZPP
Česká spořitelnaGIBACZPX
Českomoravská stavební spořitelnaNemá (alternativa BIC: CEKOCZPP)
Českomoravská záruční a rozvojová bankaCMZRCZP1
Československá obchodní bankaCEKOCZPP
Deutsche BankDEUTCZPX
Equa bankEQBKCZPP
Evropsko-ruská bankaFICHCZPP
Fio bankaFIOBCZPP
Fortis BankGEBACZPP
GE Money BankAGBACZPP
HSBC BankMIDLCZPP
ING BankINGBCZPP
J & T BankaJTBPCZPP
Komerční bankaKOMBCZPP
LBBW BankSOLACZPP
mBankBREXCZPP
Modrá pyramida stavební spořitelnaNemá (alternativa BIC: KOMBCZPP)
OberbankOBKLCZ2X
Peněžní dům, spořitelní družstvoNemá (alternativa BIC: CEKOCZPP)
Poštová bankaPOBNCZPP
PPF bankaPMBPCZPP
PRIVAT BankNemá (alternativa BIC: CEKOCZPP)
Raiffeisen stavební spořitelnaNemá (alternativa BIC: CEKOCZPP)
RaiffeisenbankRZBCCZPP
Raiffeisenbank im StiftlandGENOCZ21
Royal Bank of ScotlandABNACZPP
Saxo BankSAXPCZP1
Sberbank CZVBOECZ2X
Stavební spořitelna České spořitelnyNemá (alternativa BIC: GIBACZPP)
UniCredit BankBACXCZPP
Všeobecná úverová bankaSUBACZPP
Waldviertler Sparkasse von 1842SPWTCZ21X
WPB Capital, spořitelní družstvoWPBCCZPP
Wüstenrot hypoteční bankaNemá (alternativa BIC: CEKOCZPP)
Wüstenrot stavební spořitelnaNemá (alternativa BIC: CEKOCZPP)
Záložna CREDITAS, spořitelní družstvoNemá (alternativa BIC: CEKOCZPP)
ZUNO BankZUNOCZPP

Možná jste chtěli hledat BIC (Bohemian Identification Code).

Zdroj: wikipedie.cz

BIC (Bohemian Identification Code)

BIC (Bohemian Identification Code)

je Identifikační kód cenného papíru, který v prvních 3 znacích uvádí, zda jde o akcii, podílový list či obligaci a v dalších znacích (tzv. kmen) jednoznačně identifikuje emitenta.

BIC přiděluje Burza cenných papírů Praha.

Zdroj: fio.cz, wikipedie.cz

Béžová kniha

Béžová kniha

je zpráva k situaci US ekonomiky, kterou zveřejňuje FED zhruba dva týdny před zasedáním FOMC (orgán FEDu, který rozhoduje o nastavení klíčové úrokové sazby). Report zachycuje stav ve 12 distriktech FEDu (12 rezervních bank) dle názorů jejich představitelů – tedy zpráva není plně podpořena empirickými skutečnostmi. FED přímo nenavazuje své závěru na tuto zprávu, spíše využívá tzv. Modré a Zelené knihy, které jsou neveřejné.



Zdroj: fio.cz

Běžný výnos

Běžný výnos

je výnos investora do dluhopisu, která se vypočte jako poměr ročního výnosu k tržní ceně dluhopisu. Například dluhopis s 10% výnosem a nominální hodnotou $1000 se obchoduje za $800. Roční výnos dluhopisu je $100, avšak běžný výnos činní $100/$800=12,5%.

Zdroj: fio.cz